ŠVP

• 1. Identifikační údaje o škole
• 2. Obecná charakteristika školy
• 3.1. Věcné podmínky
• 3.2. Životospráva
• 3.3. Psychosociální podmínky
• 3.4. Organizace vzdělávání
• 3.5. Personální a pedagogické zajištění
• 3.6. Spoluúčast rodičů
• 3.7. Podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
• 3.8. Podmínky vzdělávání dětí nadaných
• 3.9. Podmínky vzdělávání dětí od dvou do tří let
• 3.10. Jazyková příprava dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka
• 4. Řízení mateřské školy
• 5. Charakteristika vzdělávacího programu
• 6.1. Vzdělávací obsah
• 6.2. ITB
• 7. Autoevaluace a hodnocení výsledků vzdělávání

1. Identifikační údaje o škole

• Název dokumentu: Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Vitamíny
• Název školy: Mateřská škola Na Chodovci, Praha 4, Měchenická 2540
• Sídlo školy: Měchenická 5/2540, Praha 4, 141 00
• IČ: 61384119

• Kontakty: telefon 272 762 127
• E-mail: reditelka(zavináč)msnachodovci.cz
• Web: msnachodovci.cz
• Statutární zástupce: ředitelka: PaedDr. Miloslava Makovičková
• Zpracovatelé kurikula: PaedDr. Miloslava Makovičková
• Konzultační tým při zpracování kurikula: Hálková Monika

• Zřizovatel školy: Městská část Praha 4, Antala Staška 2920/b, 140 00 Praha 4
• Číslo jednací: Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání byl schválen na pedagogické poradě dne: 31.08. 2022

• Platnost dokumentu: od 1.9. 2022

zpět nahoru

2. Obecná charakteristika školy

 

• Velikost školy

Kapacita školy: 120 dětí

Počet tříd: 4

Kapacita tříd: 24/28 dětí

Počet pracovníků: v každé třídě s dětmi pracují minimálně 2 učitelky. Provozní záležitosti (úklid) má v kompetenci školnice. Zajišťování školního stravování má v kompetenci vedoucí školní jídelny. Ředitelka školy je statutárním zástupcem zřizovatele. Zástupkyně ředitelky školy zastupuje ředitelku v její nepřítomnosti.

• Lokalita školy

Škola je umístěná v sídlištní zástavbě Spořilov, k.ú. Záběhlice Městské části Praha 4.

Nachází se ve vnitrobloku se vstupem z Měchenické ulice. Zástavbou je izolovaná od komunikace Na Chodovci, v blízkosti sadu Třešňovka, který je vstupem do přírodní chráněné oblasti Hamerský rybník.

Škola má vlastní zahradu. Celý pozemek je oplocen.

• Charakter a specifika budov

Budovu školy tvoří dva učební jednopatrové pavilony a jeden hospodářský pavilon. V každém podlaží učebního pavilonu je umístěna jedna třída. Třída nejmladších dětí je umístěna v přízemí. Patra tříd jsou dostupná vnitřním schodištěm. Jednotlivé pavilony jsou propojeny proskleným vytápěným koridorem, který slouží jako šatny dětí. V hospodářské části je umístěna školní kuchyně a kancelář vedení školy. Nadzemní podlaží hospodářského pavilonu je upraveno pro externí využití některých mimoškolních kroužků.  Škola je po rekonstrukci z let 2005-2010. Vybavení odpovídá všem potřebným bezpečnostním standardům.

Vybavení zahrady je přizpůsobeno k pohybovým aktivitám, hrám a postupně činnostem pro rozvoj environmentálního a polytechnického vzdělávání. V teplých měsících umožňuje venkovní sprchoviště osvěžení dětí a přenášení některých činností do exteriéru.

• Informace o dopravní dostupnosti školy

Škola je dostupná tramvajovou linkou č.11 a 14 (konečná stanice) a širokou sítí autobusových linek směrem do Nuslí, Krče, Pankráce,Vinohrad nebo směrem na Chodov, Jižní Město či stanici Metra Roztyly.

Škola byla uvedena do provozu v roce 1960. Od 1.ledna 1995 je samostatnou právnickou osobou – příspěvkovou organizací

zpět nahoru

3.1 Věcné podmínky

 

 Využití a zdokonalování materiálně technických podmínek školy a péče o jejich hygienickou nezávadnost

1. denně zajišťujeme dostatečné větrání podle právě probíhající činnosti dětí
2. osvětlení a vytápění tříd pravidelně kontrolujeme
3. prostor tříd jsme rozčlenili do zón, ve kterých jsou umístěny hračky a materiály pro jednotlivé typy her a činností. Určité typy činností mají i ohraničený prostor (pohybové, námětové, pracovní, ICT apod.)
4. třída zelený vitamínek využívá i oddělený prostor v části společné jídelny pro aktivity dětí u stolků
5. ve třídách je místo s podložkou, kde mohou děti v průběhu dne samy relaxovat
6. v každé třídě jsou 4 toalety a 6 umývadel. Tak, aby odpovídal počet toalet vyhlášce č. 410/2005 Sb., (1 toaleta pro 5 dětí) je nutné, aby pedagog při zvýšeném počtu dětí organizoval tyto činnosti tak, aby odpovídaly uvedenému předpisu
7. jednotlivé stolky a židličky jsme označili (barevně ve spodní části) tak, aby si jejich vzájemná velikost odpovídala. Ve třídách je tak nabídka setů velikostí stolků se židličkami, pro zajištění zdravého sezení dětí (vyhláška č. 410/2005 Sb., ).
8. hračky mají atestaci a pořizujeme je podle doporučení odborníků
9. ve vybavení tříd nepoužíváme záclony, jižní strany oken jsou vybaveny žaluziemi a z vnitřku látkovými roletami
10. koberce či podložky mají své místo v relaxačním koutku, kusové podložky děti variabilně využívají při hrách a činnostech na podlaze. Podlahy tříd jsou kryty přírodním marmoleem. V ostatních prostorách je dlažba.
11. pro odpočinek dětí používáme čalouněné molitanové matrace s koženkovým spodním dílem
12. pravidelně kontrolujeme estetický vzhled matrací a v případě potřeby je obměňujeme
13. každé dítě má přidělenu svoji označenou lůžkovinu z dutého vlákna a polštář
14. prostory pro ukládání matrací a lůžkovin jsou řádně větratelné
15. vnější a vnitřní prostředí udržujeme v čistotě v souladu s provozním řádem školy
16. k úklidu používáme atestované mycí prostředky.

Náš záměr:

1. průběžně kontrolovat stav veškerého vybavení a vyměňovat ho za funkční
2. udržovat stav vybavení, aby byl bezpečný a splňoval i estetická kritéria

Zahrada a hřiště

1. celý objekt školy se zahradou je moderně oplocen. K zásobování je určena brána s elektronickým ovládáním a postranní branka. Hlavní branka je určena pro vstup dětí, rodičů a veřejnosti. Spodní branka se schodištěm z ulice Střímelická nemá zábradlí. Po jednání s obcí zůstává tento vchod uzavřen a slouží pouze pro případné práce při údržbě.
2. členění a vybavení naší zahrady umožňuje hry a aktivity v domečcích, na sportovním hřišti s umělým povrchem vybavené záchytnými sítěmi; pískovišti, v malém lanovém centru, centru pro rozvoj rovnováhy, hry s vodou na „kaskádě“, kreslení na venkovních tabulích a hry na trávníku. Společně s dětmi pečujeme o kompost a „hmyzí kopeček.“ Realizací projektu Enviromentální zahrada MŠ Na Chodovci (Operačního programu Praha pól růstu, výzva č.20), umožnujeme dětem provádět ve venkovním prostředí  polytechnické a environmentální činnosti.
3. zahrada umožňuje přenášení aktivit ven, činnosti ve skupinách, aktivity frontální a volné.
4. poskytuje dostatek příležitostí k různorodému spontánnímu pohybu, učitelky zohledňují výběr aktivit vzhledem k venkovním klimatickým podmínkám.Hlavní část zahrady je orientována na jižní stranu.
5. vysazené stromy po rekonstrukci zahrady průběžně dorůstají a umožňují alespoň v části zahrady částečné zastínění.
6. na pozemku školy se nevyskytují jedovaté dřeviny a rostliny.
7. Veškeré vybavení zahrady je pravidelně revidováno, zahrada je udržována v čistotě a pořádku.

Náš záměr:

1. projednat s odborem investic rekonstrukci povrchu sportovního hřiště kvalitnějším povrchem
2. obnovovat pro pohybové činnosti v exteriéru sportovní pomůcky (míče, obruče, švihadla, gumy) a hračky a pomůcky pro hry s pískem a environmentální činnosti (dětské nářadí, náčiní, dalekohledy).
3. na nevyužitém prostoru u vstupu do MŠ založit velký hmyzí hotel s osázením lučními květinami a využívat tím zahrady mj. ke školním projektům – výchově k udržitelnosti zdrojů.
4. viz níže Cílevědomé vytváření podnětného prostředí a vedení dětí k aktivní pomoci při jeho tvorbě.

 

Cílevědomé vytváření podnětného prostředí a vedení dětí k aktivní pomoci při jeho tvorbě

1. třídy mají dostatek hraček a pomůcek pro dívky a chlapce, materiál a pomůcky pro výtvarné činnosti a pestré zastoupení didaktických her, které vzbuzuje bezprostřední zájem dětí a navozuje aktivitu
2. přístup k vybavení, hračkám i potřebnému materiálu je snadný, v zorném poli dítěte, jejich uspořádání udržujeme přehledné a účelné. Jsou stanovena pravidla pro jejich využívání a použití pedagogy a dětmi – starší děti oznamují učitelce, co si vybraly.
3. učitelka dává dětem dostatek volně přístupného výtvarného a pracovního materiálu
4. výzdoba v interiéru školy je přiměřená a podílejí se na ní děti. Hotové výsledky činností si děti podle svého uvážení určitý čas vystavují na určeném místě, aby mohly působit a shlédnout je rodiče
5. učitelka dbá, aby byl ve třídách na první pohled vidět obsah probíraného tématu.
6. výtvory dětí ve třídách jsou obměňovány v souladu s tématem.
7. děti mají možnost si uchovávat produkty započatých a nedokončených činností a mají možnost si je nechat na místě pro pokračování
8. prostředí má herní i pracovní kouty a koutky, kde si děti mohou vybírat a volit činnosti, a také místo pro vlastní – „osobní koutek“
9. ve třídách jsou koutky s dětskými knihami, encyklopediemi
10. v činnostech skupinových, individuálních, frontálních i specifických usiluje učitelka o respektování aktuální vývojové úrovně dětí
11. ve dvou třídách jsou k dispozici Multiboardy-interaktivní tabule s programovým vybavením a některými digitálními učebními pomůckami pro širší záběr aktivit ze všech vzdělávacích oblastí v kontextu s RVP PV, v jedné třídě interaktivní panel se stejným vybavením. Ve dvou třídách jsou k dispozivi tablety s nabíjecím boxem pro IT aktivity ve skupinách nebo individuálně.
12. IC technika se využívá přiměřeně
13. učitelky a ostatní zaměstnanci školy respektují „pracovní nepořádek“
14. hračky ve třídách jsou pravidelně v průběhu roku obměňovány
15. nakupujeme hračky a didaktiku podle záměru pro podporu konkrétních her.

 

Náš záměr:

1. obnovovat, doplňovat inventář pro rozvoj veškerých her, dětských pokusů, polytechniky a wellbeingu
2. průběžně opravovat a doplňovat dětské knihy o soudobé autory a encyklopedie
3. užívat nabídky společné školní knihovny pro didaktickou praxi
4. vést děti k průběžnému úklidu hraček a pomůcek (uklidím si hračku a mohu si vybrat jinou; uklidím si hračku a mohu jít domů za rodičem; u dětí problémových (porucha koncentrace pozornosti, porucha chování atp.) např. zařadit systém označení si hračky svým symbolem.
5. vytvářet dynamické, bezpečné a zdravé prostředí pro děti.

 

zpět nahoru

3.2. Životospráva

Děti:                                                          

1. starší děti se při pití samostatně obsluhují, mladší s dopomocí
2. děti se chodí napít během celého dne (vymezený prostor)
3. mladší používají lžíci nebo příbor podle vlastní volby
4. starší se učí používat příbor (vybízíme rodiče k součinnosti)
5. svačí svým tempem
6. říkají si o velikost porce, přídavek
7. přinášejí si jídlo
8. po sobě odnášejí použité nádobí
9. učí se jíst zeleninové saláty i tepelně zpracovanou zeleninu
10. samy si prostírají k jídlu
11. učí se při jídle spolu mluvit tiše
12. mají na jídlo dost času, pomalejší děti mohou jíst dlouho
13. stolují v klidné pohodové atmosféře
14. mohou dostat jídlo i v jinou dobu, požádají-li o ně
15. dítě, které má malou potřebu spánku odpočívá maximálně půl hodiny –věk dítěte nerozhoduje
16. přicházejí do MŠ podle potřeby rodiny v souladu s režimem dne školy
17. přijdou-li včas do školky, mají v průběhu dne dostatek času pro spontánní činnosti
18. využívají nářadí a náčiní pro pohybové aktivity během celého dne, zvláště při pobytu venku a odpoledních činnostech
19. učí se dodržovat dohodnutá pravidla o bezpečném zacházení s nářadím, náčiním
20. učí se oblékat přiměřeně počasí a činnostem
21. po uzamčení hlavního vchodu mají možnost volného pohybu v prostorách celé MŠ, s doprovodem zaměstnance.

Učitelka…“:

22. připomínám dětem důležitost pití
23. jdu v pitném režimu příkladem
24. mám přehled zda a kolik dítě jedlo
25. znám stravovací návyky dítěte a rodiny
26. respektuji individuální potřebu jídla, závislou na konstutičním typu, zdravotním stavu dítěte, tělesné aktivitě apod.
27. jdu dětem příkladem v konzumaci jídel racionální výživy
28. nabízím a motivuji děti, aby ochutnaly jídlo, které neznají
29. nabízím a motivuji děti, aby ochutnaly jídlo, které nemají rády, ale je pro ně zdravé
30. dávám možnost dokončit činnost, dohrát si hru
31. nezapomínám na dostatečné množství hygienických kapesníků při rýmách
32. mám ujasněný svůj přístup ke zdraví a k životnímu stylu
33. mé chování je v souladu se zdravým životním stylem
34. svým zdravím podporujícím chováním poskytuji dětem i rodičům vzorce napodobování
35. chovám se pravdivě, ale kontroluji své projevy
36. omezuji sezení u stolečků na nejmenší možnou míru
37. připravuji dětem různé nářadí a náčiní motivující ke spontánnímu pohybu
38. jsem s dětmi každodenně a dostatečně dlouho venku a program činností přizpůsobuji okamžité kvalitě ovzduší
39. respektuji sluneční záření mezi 11.- 15. hodinou, vyhýbám se prašnému prostředí a dávám pozor na prochladnutí dětí

Mateřská škola a školní jídelna:

40. podává jídlo esteticky upravené
41. k pití je k dispozici po celý den voda, bylinný neslazený čaj
42. jídelníček je sestavován s přihlédnutím k racionální výživě-skladba odpovídá pyramidě zdravých potravin
43. každý den je na jídelníčku ovoce nebo syrová zelenina, která je
44. skladbu jídelníčku kontroluje OŠ MČ a KHS
45. je dobře technologicky vybavena a vaří dietní jídla
46. vedoucí ŠJ a ředitelka školy sledují skladbu jídelníčku, vedoucí ŠJ měsíčně vyhodnocuje spotřební koš
47. Mateřská škola: ve třídách má k dispozici dostatek nářadí a náčiní pro pohybové aktivity
48. nářadí a náčiní je dětem volně přístupné
49. zahrada poskytuje dostatek příležitostí k různorodému spontánnímu pohybu
50. ve třídě je viditelný neustálý „přirozený“ pohyb dětí.

Náš záměr:

1. trvale: nepřijímat zjevně nemocné děti, držíme se pravidel stanovených ve školním řádu
2. vést děti k lepšímu kulturnímu chování při stolování (nehlučet, správně sedět na židličce, pro jídlo si dojít pomalu, nerušit druhé při stolování
3. vytvářet a upevňovat hygienické, kulturní a pracovní návyky a správné stravovací návyky:
   1. lákavější úpravou jídel s nově zařazovanými surovinami
   2. klidným prostředím při obědu (vyloučit hluk nádobí z přípravny, nehlučným komentováním co děti nedějí)
   3. přípravou ochutnávek pro rodiče (několikrát do roka)
   4. předávání receptur mezi školami
   5. rozvíjení sebeoblužných návyků na toaletě, při oblékání, obouvání, česání, čištění nosu, zubů, při stolování v součinnosti s rodinou
4. rozvíjet seberealizaci dětí i dospělých
5. udržovat kultivovanost a vkus, vnímání prostředí dětmi, rodiči, učitelkami, zaměstnanci

zpět nahoru

3.3. Psychosociální podmínky

Vstup dítěte do mateřské školy

1. pro nově příchozí děti máme vytvořený adaptační program (dítě a rodič má možnost navštívit školku ještě před zápisem)
2. ředitelka seznamuje rodiče s učitelkami i s personálem, s prostorami školy, kurikulem a řádem školy, uspořádáním dne, se stravovacími zvyklostmi; upozorňuje na nutnost pozvolné adaptace dítěte a blízkost rodiče nebo blízké osoby být nápomocen
3. dohodne s rodiči podrobnosti adaptace – radí rodičům (informace na webových stránkách školy), jak mohou dítěti vstup do mateřské školy usnadnit, jak sladit domácí zvyklosti a uspořádání dne v mateřské škole, jak klidnou ranní přípravou zmírnit nervozitu, jak navodit pozitivní očekávání dítěte, jakými základními dovednostmi v sebeobsluze dítě vybavit;
4. učitelky umožňují dětem, aby si vzaly z domova oblíbenou hračku a měly ji podle potřeby u sebe
5. respektují individuální a postupné přizpůsobování dětí na formy denních činností
6. vyžadují osobní předávání dítěte rodičem přímo učitelce
7. přijímají a vítají dítě vlídně, provádějí ranní rozhovor s dítětem i s rodičem
8. nabízejí vstřícnou a trpělivou pomoc dítěti při činnostech a situacích, které nezvládá
9. posilují pocit dítěte, že je vítáno a kladně přijímáno
10. kladou na dítě takové požadavky, které je schopné zvládnout
11. navozují kladný citový vztah mezi sebou a dítětem.

Uspořádání denních činností

1. uspořádání dne a formy denních činností v naší škole odrážejí její realitu a její konkrétní podmínky
2. má na zřeteli přiměřenou dobu pobytu dítěte v mateřské škole, neboť její neúměrná délka dítě zatěžuje
3. připouští počet dětí ve třídách podle platné legislativy, který nemusí být vždy optimální
4. umožňuje příchod do mateřské školy i odchod z mateřské školy podle potřeb dítěte a podmínek rodičů v souladu se školním řádem
5. volí optimální sladění života dítěte v rodině s životem v mateřské škole
6. umožňuje pružné přizpůsobení různým podmínkám a situacím v konkrétní skupině
7. stanoví smysluplná a dětem srozumitelná pravidla chodu mateřské školy a soužití ve skupině
8. uspokojuje i emocionální potřeby dětí, neboť jsou přijímány vlídně a akceptovány takové, jaké jsou
9. zajišťuje bezpečnost dětí
10. do denního programu několikrát v týdnu zařazujeme řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity
11. respektuje jejich individuální tempo a umožňuje jim dokončit činnost
12. dbáme na osobní soukromí dětí, v každé třídě je klidný koutek pro možnost uchýlení se a neúčastnit se společných činností
13. umožňuje realizaci navozených činností jak ve skupinách, tak individuálně
14. nabízí přiměřené množství mimoškolních zájmových aktivit
15. učí rutinním dovednostem, žádoucím zdvořilostním, společenským a hygienickým návykům
16. uspořádání dne je upraveno z hlediska zdravé životosprávy (viz bod 3.2. životospráva)
17. rámcové časové uspořádání dne je uvedeno ve školním řádu, podrobné je přílohou ŠVP.

 

Bezpečné sociální prostředí

1. Uvědomujeme si, že primárním vztahem v mateřské škole je vztah mezi učitelkou a dětmi a že jeho kvalita podléhá týmž kritériím jako vztahy mezi dospělými lidmi
2. vztahy vytváříme na základě úcty
3. přijímáme každé dítě nepodmíněně takové, jaké je.
4. oslovujeme každé dítě křestním jménem, máme zjištěno, jak mu říkají doma, kterou formu jména má rádo
5. všichni zaměstnanci jdou dětem příkladem a napomáhají dětem při vytváření prosociálního chování
6. rozvíjíme a stále kultivujeme pozitivní komunikaci a otevřenost mezi všemi navzájem, rozvíjíme a udržujeme spolupráci, participaci a vzájemnou pomoc
7. před dětmi nekritizujeme své kolegyně nebo jednání rodičů
8. děti v mateřské škole netrestáme
9. děti mohou říct bez obav, že něco nechtějí dělat nebo jíst. Obracejí se na všechny zaměstnance se svým přáním.
10. děti oceňujeme jako důležitý výchovný a socializační prvek. Vyvarujeme se však častých pochval, které vedou k závislosti
11. neslibujeme odměnu za správné chování
12. vylučujeme nezdravou soutěživost, rivalitu a konkurenci, které narušují soudržnost a společnému úsilí nenapomáhají
13. nepovažujeme všechno negativní chování dítěte za zlou vůli. Může jít o únavu nebo i stres, které vyžadují porozumění dítěti a jeho problému
14. neuzavíráme se od okolí, akceptujeme okolní sociální prostředí, otevíráme se rodičům i obci a vyhledáváme další partnery, děláme to pro děti a s dětmi

Rovnocenné postavení dětí

15. ve třídách je běžný společný pobyt dětí různých etnických skupin a také soužití s dětmi s příp. speciálními vzdělávacími potřebami
16. bohužel už i v prostředí nejmenších se občas setkáváme s projevy šikany a agrese

Pedagogický styl

17. ve své práci užíváme některý z modelů lidských potřeb (Maslowův)
18. upouštíme od přímého direktivního vedení, nepodceňujeme děti, ale naopak podporujeme samostatnost dítěte. Usilujeme, aby mezi učitelkou a dítětem byl vztah podporujícího partnerství
19. děti zbytečně neorganizujeme, nezbytná omezení vyplývají z nutnosti dodržovat v mateřské škole potřebný řád a učit děti pravidlům soužití
20. pokyny směrem k dětem dáváme jasně a srozumitelně
21. dítěti dáváme možnost dokončit činnost, dohrát hru,
22. včas děti upozorňujeme, že činnost bude třeba ukončit,
23. respektujeme osobní psychomotorické tempo dětí a podřizuje mu organizaci činností.
24. dítě, které je pomalé, má možnost dokončit činnost (kreslení, úklid hraček, oblékání) ve svém vlastním tempu, rychlé dítě se zabývá jinou činností, zatímco ostatní dokončují práci;
25. uplatňujeme vůči dětem požadavky, které jsou pro ně věkově, vývojově a individuálně přiměřené a podporujeme dítě v samostatných pokusech
26. změnu programu s dětmi probereme a vysvětlíme důvod změny.

 

Zásady pro vytváření pravidel 

1. pravidla formulujeme pozitivně (bez předpony „ne“ ) v 1. osobě množného čísla, napsané pravidlo je doplněno piktogramem (vizualizace pravidla)
2. pravidla musí být splnitelná (ne maximalistická) a jasná (mají jasně vymezené hranice)
3. pravidla tvoříme vždy společně s dětmi – jsou to naše společná pravidla
4. pravidla jsou přiměřená věku dětí ve skupině, aby jim děti dobře a správně rozuměly
5. vyhneme se nastavování pravidel pro emoční stavy (např. budeme se na sebe usmívat, budeme veselí, šťastní apod. – v případě vyžadování takových pravidel učíme děti přetvářce)
6. vynecháme nejasné fráze (např. slušné chování)
7. pravidla nastavujeme hlavně pro chování
8. důležité je vhodné umístění pravidel – pravidla týkající se hygieny jsou na WC a umývárně a před vstupem do jídelny
9. pravidla jsou vyvěšena ve výšce očí dětí, na viditelném místě
10. aby pravidla zdárně fungovala, musíme být důslední k sobě i k dětem při jejich naplňování.

 

Příklad vhodných pravidel

 věci ukládáme na své místo

(boty patří do botníku – každý pracuje, jak nejlépe umí – tříleté dítě úklid s dopomocí dospělého, ale někdy potřebuje pomoc i dítě starší)

• udržujeme pořádek
• v herně chodíme krokem
• do herny se vstupuje v přezůvkách
• učíme se domluvit mezi sebou („pojď si hrát.“ „Je mi to líto.“ „Děkuji.“ „Prosím.“ „Promiň.“ „Mohu si půjčit tvé autíčko?“ „Díky za půjčení.“ „Dobrý den.“ „Nashledanou.“
• děti se mezi sebou oslovují jménem
• když se chceme s někým kamarádit, použijeme „kouzelná“ slovíčka
• mluvíme na sebe tiše (je nevhodné, aby učitelka pokřikovala na děti přes celou třídu)
• učíme se respektovat soukromí – vysvětlit dětem pojem „respektovat a soukromí“
• učíme se ohleduplnému chování – pomáháme kamarádům, dospělým – podržíme dveře, dáme přednost starším,…
• učíme se používat slova při řešení konfliktů: STOP, DOST, PŘESTAŇ, NELÍBÍ SE MI TO, JE MI TO NEPŘÍJEMNÉ, POMOC.

Učíme se

 + dodržovat pravidla hygieny a to zvláště hygieny rukou a ochrany horních cest dýchacích

• pomáhat si navzájem,
• respektovat jeden druhého,
• naslouchat si,
• chovat se k sobě kamarádsky,
• chceme, aby bylo v herně hezky.

Náš trvalý záměr

Učitelky vždy na začátku nového školního roku:

1. začínat s menším počtem pravidel a postupně je doplňovat nebo obměňovat
2. rozvíjet dovednost dětí přiřadit piktogram pravidla ke vzniklé situaci, aby dítě porozumělo pravidlům a vědomě se podle nich chovalo
3. rozvíjet aktivity k užívání správných slov
4. vybízet děti, aby nejdříve samy hledaly řešení svých problémů
5. upozorňovat děti na konkrétní projevy jeho chování
6. nabízet činnosti, v nichž se děti učí rozlišovat a pojmenovávat své pocity a hovořit o nich
7. rozvíjet a podporovat dovednosti ocenit se navzájem
8. podporovat děti ve slušném, ohleduplném a respektujícím chování vůči ostatním a v očekávání téhož od druhých
9. nepředávat hotové informace, obsah vzdělávání předkládat jako problém, frontální vzdělávání užívat pouze v odůvodněných případech
10. k hodnocení procesů učení dítěte a reflexi vlastní práce (formativní hodnocení), aktualizovat portfolia dětí se záznamy o individuálních potřebách dítěte, ukázky prací dítěte a další techniky sběru dat

Děti 

11. umět se pohybovat v rámci pravidel po budově mateřské školy
12. hodnotit své chování (např. smajlíkem)
13. upozorňovat se navzájem na dodržování pravidel
14. vytvářet si svá další nová pravidla (mantinely chování)
15. obracet se na učitelky s návrhy aktivit

Zaměstnanci 

16. otevřeně se vyjadřovat ke své práci a práci jiných zaměstnanců vč. ředitelky
17. šířit kolem sebe atmosféru veselí a dobré pohody (wellbeing).

zpět nahoru

3.4. Organizace vzdělávání

 

• Výchovu a vzdělávání v MŠ uskutečňujeme prostřednictvím následných forem denních činností:
• hry a činnosti podle výběru dětí,
• zdravotní cvičení,
• vzdělávací aktivita,
• pobyt venku,
• činnosti zabezpečující životosprávu (osobní hygiena, stravování, odpočinek).

Podrobná charakteristika jednotlivých činností je uvedena v Denním programu (příloha ŠVP ^č.2**).

• Počet tříd a jejich charakteristika

1. Naše mateřská škola je čtyřtřídní. Při určení počtu dětí bereme v potaz snižování nejvyššího povoleného počtu dětí ve třídě dle § 2 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb., v platném znění. V současné době, z důvodu velké poptávky po umístění dětí do MŠ, se počet dětí ještě navyšuje až do počtu 28 dětí ve třídě.
2. Školu navštěvují děti ve věku od 3 -6 let a děti s odkladem školní docházky do 7 let. V případě volné kapacity umístíme děti i v průběhu školního roku, ale vzhledem k navýšenému počtu dětí vždy při dovršení 3 let do 31.12. Pokud by nastala situace, že by kapacita třídy nebyla naplněna a ze strany rodičů by byl zájem o umístění dítěte ve věku od dvou do tří let, upravíme počet dětí dle příslušné vyhlášky a zajistíme ostatní podmínky ve vzdělávání.
3. S novelou Školského zákona, lze po konzultaci s odborníky provést systematickou inkluzi dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami. Spoluprací s neziskovými organizacemi umožňujeme také napomoci rodinám cizinců a azylantů a dětem ze znevýhodněného sociálního prostředí. Máme snahu podporovat zaměstnané rodiče také upravenou otevírací dobou. V době letních prázdnin zajišťuje dětem zřizovatel, ve spolupráci s ředitelkami mateřských škol, prázdninový provoz v dohodnutých mateřských školách.
4. V ideálním případě je v každé třídě zajištěno souběžné působení dvou učitelů v rozsahu 2,5 hodin denně. Učitelky organizují činnost ve třídě, volí metody a formy práce. Ředitelka zajišťuje marketingové aktivity školy, propagaci, vzdělávací aktivity pro pedagogické pracovníky, rodiče a veřejnost, s dětmi pracuje na individuální bázi a spolupracuje se školským poradenským zařízením. Škola ve své mimoškolní činnosti spolupracuje také s externími odborníky v oblasti pohybové a hudební průpravy a výuky anglického jazyka.
5. Nově příchozím dětem, jejich rodičům, doporučujeme adaptační plán¹* pro vyrovnání se změnou a přivyknutí na nové prostředí. Naším velkým přáním je, aby se děti cítily ve školce spokojené a aby do ní chodily rády.
6. Jednotlivé třídy jsou označené barevnými panáčky, kterým říkáme „vitamínci.“ Barva třídy zelená, žlutá, modrá a červená doplňují interiér tříd.
7. Třídy dětí jsou věkově blízké, ale mohou vykazovat rozdílné vzdělávací možnosti a potřeby dětí, včetně specifických. Neorganizujeme heterogenní třídy (věkově smíšené od 3 do 6 let) z důvodu zamezení vzniku šikany.
8. Ve třídě zelený vitamínek sdružujeme děti nejmladší. Cílem výchovy a vzdělávání v této třídě je především postupná adaptace dětí v součinnosti s rodinou dítěte, výchova k návykům sebeobsluhy, primárním základům společenského chování a dodržování jednoduchých pravidel třídy. Učitelky připravují pro děti denní program, který vychází z obsahu ŠVP. V průběhu dne řídí učitelka práci skupiny nebo pracuje s dítětem individuálně v souvislosti s adaptací dítěte na prostředí mateřské školy, k podpoře bezpečí a sounáležitosti či naopak k podpoře silných stránek dítěte. Důraz je kladen na spontánní hru a nabídku krátkých samostatných činností připravených učitelkou.
9. Ve třídě žlutý vitamínek jsou děti 3 až 5 leté. Cílem výchovy a vzdělávání v této třídě je nejen postupná adaptace nově přijatých dětí, ale v souvislosti s naplňováním cílů RVP PV zařazování samostatných činností, které dítě vykonává bez přímého vedení učitelky. Třída je dostatečně velká, uspořádána do učebních a herních koutků a umožňuje skupinové nepřímo řízené samostatné činnosti dětí.
10. Do třídy modrý a červený vitamínek zařazujeme (nejen) předškoláky plnící povinnou předškolní docházku, děti s případným odkladem školní docházky, v případě volné kapacity děti od 4 let.
11. Třídy jsou uspořádané do pracovních koutků. Třída modrý vitamínek je vybavena  multimediální interaktivní tabulí. Třídy disponují materiálem pro úspěšnou realizaci skupinové výuky. Část spotřebního materiálu hradí rodiče (např. pracovní sešity, atd). Probíhají zde však i činnosti pod vedením pedagoga jako je práce se skupinou nebo individuální práce. Nezastupitelnou roli v denním programu osobnostně orientovaného modelu předškolního vzdělávání je ve všech třídách spontánní dětská hra (RVP PV, 2004, s.9).
12. U dětí plnících povinnou předškolní docházku je cílem připravit dítě na úspěšný start do dalšího vzdělávání v těsné spolupráci s rodinou dítěte a dalšími organizacemi (školská poradenská zařízení, neziskové organizace atp.). Mateřská škola spolupracuje také se základními školami na Spořilově, především v rámci kulturně –společenských aktivit a v rámci přípravy dětí na vstup do 1. třídy základní školy.

Co chceme udržet:

1. Zabezepčení optimálních materiálních, personálních a organizačních podmínek.
2. Fungovat týmově a přispívat k dobrému klima školy.

• Pravidla pro zařazování dětí do jednotlivých tříd

1. Před koncem školního roku vyzýváme rodiče ke spolupráci při zařazení dětí do jednotlivých tříd, organizujeme k tomuto účelu rodičovská setkání, kde zohledňujeme přání rodičů nebo sourozenecké vazby. Zároveň rodičům otevřeně sdělujeme naše představy a záměry.
2. Obdobným způsobem pracujeme i s rodiči nově přijatých dětí.
3. Věkově homogenní uspořádání tříd s posloupností přechodu do dalších tříd vychází z přání rodičů.

• Kritéria pro přijímání dětí do mateřské školy

Děti jsou do mateřské školy přijímány dle následujících kritérií:

1. Řádně vyplněná přihláška k zápisu do mateřské školy, kde je ověřeno místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, v příslušném školském obvodu. Blíže viz Školní řad.
2. Potvrzení lékaře dítěte o adekvátním zdravotním stavu a se splněním podmínky zákona o ochraně veřejného zdraví, tzn., že dítě je očkováno dle českého očkovacího řádu a může být přijato do mateřské školy. To nemusí platit u dětí s povinnou předškolní docházkou.
3. Poznámka: V případě vyššího počtu uchazečů rozhoduje o umístění dítěte ředitelka školy na základě stanovených vnitřních kritérií, které odpovídají požadavkům Listiny základních práv a svobod, požadavkům Školského zákona a platné legislativě a právnímu řádu České republiky. Vnitřní kritéria přijetí uchazeče k předškolnímu vzdělávání ředitelka s dostatečným předstihem zformuluje a zveřejní je způsobem v místě obvyklém.

(Na webových stránkách školy, školní aplikaci Lyfle, v tištěné podobě na hlavní nástěnce školy).

• Pravidla organizace individuálního vzdělávání podle § 34b školského zákona

1. Ředitelka MŠ s předstihem informuje zákonné zástupce uchazečů o předškolní vzdělávání a zákonné zástupce dětí, které jsou již žáky mateřské školy o individuálním vzdělávání dítěte jako způsobu plnění povinnosti předškolního vzdělávání.
2. Pravidla organizace individuálního vzdělávání jsou uvedena ve Školním řádu.

 

Denní režim

Denní režim dětí

7 – 8.30

Ranní příchod dětí (každé dítě má jiný start dne), komunikace učitelky s rodiči,

volba ranních her, skupinové činnsoti, individuální práce s dítětem

8.30 – 8.40

„Zvědavé ráno“- ranní kruh (přivítání dětí, zklidnění dětí „hrou na tělo“ s rýmy; určení dne, měsíce, ročního období, seznámení dětí s programem dne).

8.40 – 9.00

Hygiena (dítě je na WC samo bez pedagoga), mytí rukou, pohybová chvilka (součástí každé pohybové chvilky mohou být  rovnovážná, rotační, a motorická cvičení s načiním /míčky, švihadla, drátěnky/, cvičení na propojování hemisfér, hudebně pohybová a relaxační cvičení ve skupinách, dvojicích i individuálně, vyrovnávací cvičení).

9.00 – 9:20

přesnídávka ( součástí každé přesnídávky je ovoce či zelenina, v nabídce pití je mléko, čaje a voda z kohoutku, vedeme děti k samostatné sebeobsluze).

9.20 – 10.00 – 10:15

V rámci činností užíváme didaktický cíl s nabídkou. Dětem nabízíme činnosti, které učitelky předem připravují a následně nabízí. Aktivity (pohybové, řečové, výtvarné, polytechnické, hudební atd.) jsou zaměřeny na rozvoj smyslového vnímání a kreativity k vytváření asociací /spojení mezi jednotlivými vjemy, myšlenkami, pocity a náladami/, nacházení souvztažností, utváření myšlenkových map pro osobnostní rozvoj, zpracování témat, orientace v textu s vizuální podporou. U dětí předškolního věku také například na nácvik jemné a hrubé motoriky, grafomotoriky, procvičování početní představivosti, laterality, pravo-levé orientace atp. Na závěr zpětná vazba – co se nám podařilo.

9.30 – 11.30 – 12.15

pobyt venku, převážně v bezpečí školní zahrady. Pobyt mimo budovu v doprovodu minimálně 2 osob.

11.30 – 12.00 – 12.15

hygiena, děti si samostatně připravují příbor, starší děti si nalévají pití, polévku a uklízí ze stolu. Dítě neodchází od stolu, dokud všichni nedojedí (prevence obezity a anorexie, sdílení, upozadění svých potřeb, prevence logopedických vad, vazba sociálních vztahů).

12.00 – 14.00

četba dětem, odpočinek, relaxace, kdo usne spánek.

14.00 – 14.45

vstávání, oblékání, hygiena, odpolední svačinka.

14.45 – 15:00

Povídáme si s dětmi, co jsme ten den dělali – shrnutí celého dne.

15.00 – 17.00

volná hra, rozcházení dětí. Komunikace s rodiči, pedagogická diagnostika učitelky. Práce a činnosti s osobními portfolii dětí.

 

Poznámka: V jarním a letním období se pedagogičtí pracovníci snaží o „přenášení“ činností do exteriéru tak, aby děti byly v příznivém počasí co nejdéle na čerstvém vzduchu.

 

zpět nahoru

3.5. Personální a pedagogické zajištění

 

Motto: „ pokud nemáte jiný nástroj než kladivo, budete se na každý problém dívat jako na hřebík.“ (Abraham Maslow)

  

1. Předpokladem kvality profesních činností učitelky je její jednání v souladu s etickými principy učitelské profese. To znamená, že učitelka:

• Dodržuje lidská práva; nediskriminuje děti, jejich rodiče ani své kolegy; dokáže pozitivně pracovat s odlišností pramenícími z původu, vyznání a pohlaví
• Používá závazné právní normy platné pro její profesi
• Jedná v souladu s ochranou osobních údajů dětí, jejich rodin i svých kolegů
• Řídí se etickými hodnotami altruistického chování (úcta k člověku a jeho rozvoji, ochrana života, pomoc slabšímu, sounáležitost, láska k lidem …)
• Při svých profesních rozhodováních vychází z pojetí dítěte jako rozvíjející se osobnosti
• Vnáší do třídy demokratické principy jednání a soužití
• Je ochotna a schopna osvětlit svá rozhodnutí vztahující se k učení a výchově dětí – je odpovědná za prostředky, kterými instruuje a vychovává děti
• Jako součást třídního kurikula (aktuálně) zařazuje také etické témata, jež se týkají nebo se mohou týkat její třídy (násilí, závislosti apod.)

 

2. Předpokladem kvality profesních činností učitelky je rovněž nezbytná úroveň jejich profesních znalostí

• Základní úroveň profesních znalostí učitelky, je garantováno její odbornou kvalifikací učitelky mateřské školy. Profesní znalostní základna učitelky zahrnuje zejména:
• Pedagogické znalosti (řízení a organizace procesů vzdělávání)
• Znalost předškolní pedagogiky
• Didakticko-metodická znalost obsahu, specifické propojení oboru, pedagogiky (didaktiky) a psychologie
• Znalost kurikula
• Znalost cílů, účelů a hodnot výchovy a vzdělávání i jejich filosofických a historických východisek
• Znalost vzdělávacího prostředí, včetně rodinného prostředí
• Znalostí dětí a jejich charakteristik (psychologické znalosti) a individuálních vzdělávacích potřeb
• Znalost sebe samé

 

1. Základem Rámce profesních kvalit učitelky mateřské školy jsou profesní činnosti. V těchto činnostech se projevují profesní kompetence učitelky vyjádřeny v podobě kritérií v oblastech:
2. Plánování: učitelka systematicky plánuje vzdělávání, tj. co, jak a proč se děti mají učit, vzhledem ke vzdělávacím cílům stanovených v RVP PV a ŠVP a s ohledem na individuální možnosti a potřeby dětí.
3. Prostředí pro učení: učitelka ve třídě vytváří prostředí, v němž se děti cítí dobře a mohou pracovat s vysokým nasazením. Ke každému dítěti přistupuje jako k jedinečné osobnosti a bez předsudků.
4. Procesy učení: učitelka využívá takové výukové strategie, které umožňují každému dítěti porozumět obsahu vzdělávání, rozvíjet žádoucí kompetence a získat vnitřní motivaci i dovednosti k celoživotnímu učení a poznávání.
5. Hodnocení vzdělávacích pokroků dětí: učitelka hodnotí tak, aby děti získaly dostatek informací pro své další učení a aby se učily sebehodnocení.
6. Reflexe sebevzdělávání: učitelka reflektuje procesy i výsledky plánování a realizace výuky s cílem zkvalitnit svou práci a zvýšit tak efektivitu učení dítěte.
7. Rozvoj školy a spolupráce s kolegy: učitelka je aktivním členem školního společenství, který se spolupodílí na rozvoji školy a zkvalitňování vzdělávání. Přispívá k vytváření pozitivního klimatu školy, je si vědoma, že je nositelem kultury školy.
8. Spolupráce s rodiči a širší veřejností: učitelka vyhledává a využívá příležitosti pro spolupráci s rodiči a dalšími partnery školy s cílem společně podporovat kvalitu učení.
9. Specializované služby: v péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami, ke kterým není předškolní pedagog dostatečně kompetentní, zajišťujeme ve spolupráci s příslušnými odborníky.
10. Profesní rozvoj učitelky: učitelka řeší profesní výzvy a úkoly a přijímá odpovědnost za možná rizika jejich řešení.

 

Náš záměr:

• Prohlubovat odbornou kvalifikaci učitelek dalším průběžným vzděláváním se záměrem zavádění inovativních metod a forem práce
• Připravovat činnosti tak, aby je mohly realizovat i děti i s příp. speciálními vzdělávacími potřebami, děti s OMJ
• Začleňovat do svého plánu i aktivity navržené dětmi, čímž se bude vycházet vstříc potřebám, učebním stylům, schopnostem a dalším osobnostním charakteristikám dětí ve třídě
• Na základě výměny informací s rodiči o pokrocích dítěte na základě pedagogické diagnostiky a ve spolupráci s nimi stanovovat pro dítě krátkodobé a dlouhodobé cíle vzdělávání a zapracovávat je do jeho záznamů (vč. plánů pedagogické podpory).

 

zpět nahoru

3.6 Spoluúčast rodičů

 

1. Respektujeme úlohu rodičů

• Bereme tuto jejich nezpochybnitelnou roli v každé situaci v úvahu a podle toho s nimi jednáme
• Učitelka má právo zasáhnout jedině v případě, že se jedná o protiprávní jednání – týrání dětí, drogy apod.

2. Připravujeme dítě i jeho rodiče na vstup do mateřské školy

• Organizujeme den otevřených dveří před zápisem k předškolnímu vzdělávání
• Nabízíme rodičům adaptační program a vedeme je k jeho využití
• Potřebné informace mohou rodiče čerpat z webových stránek školy.

3. Vyzýváme rodiče k účasti ve výchovně vzdělávacím procesu a na akcích školy, které v průběhu roku MŠ, organizujeme neformální setkání v době, která rodičům vyhovuje, rodiče se mohou zapisovat do harmonogramu konzultací

• Plánujeme společná setkání, třídní schůzky, oslavy, besídky
• Využíváme každodenního setkávání s rodiči a hovoříme s nimi o dítěti, učitelky informují rodiče o dění ve třídě oznámeními i fotografiemi pomocí školní aplikace Lyfle.
• Vybízíme rodiče k účasti ve výchovně vzdělávacím procesu pro získání více informací o svém dítěti a o poznání, že je o jejich dítě dobře postaráno a k účasti na tvorbě ŠVP.
• Aktuálně informujeme rodiče o činnosti školy nejen na webových stránkách školy, ale především školní aplikací Lyfle. Individuální informace zajišťujeme osobním rozhovorem.

4. Zachováváme důvěrnost a poskytujeme odbornou pomoc při řešení problémů

• Dvakrát v roce plánujeme individuální konzultace o průběhu vzdělávání dítěte v době, která rodičům vyhovuje
• Upozorňujeme rodiče na problémy dítěte se školní zralostí a zprostředkujeme odborné vyšetření
• Při zjištěných problémech dítěte konzultujeme s rodiči společný, případně individuální přístup
• Informace požadované od rodin omezujeme pouze na nezbytně nutné k zajištění efektivního vzdělávání dětí
• Informace ze záznamu o dítěti mají k dispozici pouze jeho rodiče, když je potřeba poskytnout tyto informace i jiným osobám, seznamujeme s tímto faktem rodiče předem a žádáme o jejich souhlas

5. Mluvíme s rodinami o očekáváních, která vůči sobě máme

• Uvědomujeme si, že styl života každé rodiny je osobitý a rodina nemusí dostatečně respektovat působení školy na dítě
• Zejména na počátku školního roku a i v jeho průběhu zjišťujeme, jakou představu o vzdělávání svého dítěte a vzájemné spolupráci se školou rodiče mají. Zároveň otevřeně sdělujeme naše představy a záměry.

6. Podporujeme spolupráci s rodiči nabídkou více strategií k jejich zapojení

• Uvědomujeme si, že rodiny jsou odlišné. Co je zajímavé pro jednu, nemusí být přijatelné pro rodinu druhou
• Jsme flexibilní a tvořiví, aby si každá rodina mohla vybrat takové formy spolupráce, které ji budou nejvíce vyhovovat

7. Respektujeme, že konkrétní způsob spolupráce si volí rodina sama

• Naším úkolem je nabídnout rodinám co nejširší škálu možností ke spolupráci. Rozhodnutí, kterou z forem spolupráce rodina zvolí, už závisí na ní samotné

7. Spolupracujeme s dalšími partnery školy

Jsme otevření spolupráci s ostatními institucemi a organizacemi, jejichž nabídek využíváme a i naopak, přispíváme jim v rámci svých možností naší prací (např. Mezi námi, PPP pro Prahu 1,2, a 4)

Náš záměr:

1. Usilovat o zapojení celé rodiny, příp. jejich přátel
2. Dávat rodinám najevo, že si ceníme jejich spolupráce a zapojení ve třídě
3. Formy spolupráce s rodiči zjišťovat dotazníkem/anketou na začátku školního roku
4. Zapojovat do příprav akcí školy rodiče (aby rodiče viděli, jak velké úsilí příprava akce obnáší, a nebyli pak k práci učitelek tak kritičtí; vkládali do akcí svoje nápady a podněty, aby akce byly zajímavější a pestřejší)
5. Při setkáních s rodiči nad výsledky vzdělávání dětí, využívat dětská portfolia
6. Rozšiřovat a udržovat partnerské vztahy s dalšími partnery školy (Mezi námi – čtecí babička, Člověk v tísni, META aj.)
7. Společné akce s rodiči aktualizovat na začátku školního rok

zpět nahoru

3.7 Podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

 

Podpůrná opatření, plán pedagogické podpory a individuální vzdělávací plán

• Podpůrná opatření představují podporu pro práci pedagoga s dítětem, kdy jeho vzdělávání v různé míře vyžaduje upravit průběh jeho vzdělávání.
• Podpůrná opatření zahrnuje učitelka do svých výchovných strategií.

Podpůrná opatření I. stupně

• Cílem úprav je především vyrovnávat podmínky ke vzdělávání dítěte, které mohou být ovlivněny mírnými problémy nebo závažnými obtížemi, které jsou způsobeny nepřipraveností dítěte na mateřskou školu, odlišnými životními podmínkami a odlišným kulturním prostředím, ze kterého dítě vstupuje do předškolního vzdělávání.
• Podpůrná opatření stupně vždy navrhuje a poskytuje mateřská škola. Nepotřebuje k tomu souhlas zákonných zástupců dítěte.

Podmínky k zajištění podpůrných opatření I. stupně

• zpracování plánu pedagogické podpory (PLPP)
• pravidelné konzultace pedagogických pracovníků a vyhodnocování zvolených postupů
• materiální podpora se poskytuje podle podmínek školy
• prostředky pedagogické podpory dítěte, zejména didaktické úpravy průběhu vzdělávání a práce s učivem.
• Podpůrné opatření I. stupně je normované bez finanční náročnosti.

Podpůrná opatření II. až V. stupně

• – V. stupeň podpůrných opatření navrhuje a metodicky provází v jeho naplňování školské poradenské zařízení (PPP, SPC).
• Poskytují se na základě doporučení školského poradenského zařízení s informovaným souhlasem zákonného zástupce dítěte.
• Podpůrná opatření specifikují vybrané druhy podpůrných opatření, které mohou pedagogové uplatnit ve výuce s cílem podpořit vzdělávání dítěte zejména změnou pedagogických postupů (úprava metod výuky, didaktické postupy a úpravy ve formulaci kritérií a volbě způsobu hodnocení dítěte, případně o změny strategií učení dítěte a v odůvodněných případech pak také úpravy obsahů vzdělávání a výstupů ze vzdělávání.
• Členění konkrétních podpůrných opatření do stupňů, pravidla jejich použití a normovaná finanční náročnost podpůrných opatření druhého až pátého stupně jsou stanoveny v příloze č. 1 Vyhlášky č. 27/2016 Sb.
• Pro děti s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně je ŠVP podkladem pro tvorbu individuálního vzdělávacího plánu (IVP).

 

Podmínky k zajištění podpůrných opatření pro II. – V. stupeň obecně 

• Doporučení školského poradenského zařízení.
• Pracovník školského poradenského zařízení odpovědný za komunikaci s mateřskou školou.
• V případě potřeby osoba disponovaná poskytující škole konzultace ke vzdělávání nadaných dětí.
• Spolupráce s rodinou a případně dalším subjektem pro naplňování podpory dítěte.
• Zařazené dítěte do speciálně pedagogické nebo pedagogické intervenční péče podle kombinace obtíží dítěte a podmínek školy a organizované školou nebo některým školským zařízením (domov dětí a mládeže).
• Podpora práce pedagogického pracovníka asistentem pedagoga, případně školním psychologem, speciálním pedagogem.
• V případě ukončení poskytování podpůrných opatření je povinností školského zařízení oznámit tuto skutečnost zákonnému zástupci dítěte.
• Normovaná finanční náročnost se stanoví pro jednotlivá opatření, pokud nejsou již hrazena na základě jiných právních předpisů.

Vnitřní pravidla pro tvorbu, realizaci a vyhodnocení PLPP a IVP

• Detekce podpůrných opatření: ke každému novému dítěti, které přichází z rodiny nebo jiné mateřské školy, či podobného zařízení získáváme již u zápisu vstupní informace z Dotazníku pro rodiče podle §16 odst.9, Školského zákona. Položky v dotazníku nám pomohou lépe pochopit situaci i případné potřeby dítěte. Vyplnění položek je dobrovolné. V dotazníku je však vždy uvedeno jméno dítěte, datum narození, datum a místo vyplnění, podpis zákonného zástupce.
• Pokud je charakter obtíží dítěte takový, že postačují pedagogické postupy, pak v mateřské škole volíme stupeň podpůrného opatření. Může postačovat zvýšená individualizace v postupech dítěte, anebo je třeba, aby se na úpravách v postupech vzdělávání dítěte domluvilo více pedagogů – vytváříme Plán pedagogické podpory (PLPP).
• Cílem PLPP je formulovat pozorované výchovně vzdělávací obtíže a zaměřit pedagogovu pozornost na hledání možných intervencí v oblastech forem a metod výuky, organizace výuky, hodnocení a používání pomůcek.
• PLPP se zpracovává na 3 měsíce.
• PLPP učitelka konzultuje s rodiči dítěte a učitelkami, které s dítětem pracují.
• S kolegyněmi se dále uvažuje nad možnými scénáři a úpravami výuky, příp. se učitelka podpoří kolegiální hospitací, aby bylo možné kontext vyhodnotit i jinýma očima.
• V průběhu 3 měsíců pedagog sleduje účinnost zvolených postupů a následně se, na základě realizované pedagogické diagnostiky a využívání podpůrných opatření, která jsou škole dostupná, rozhoduje o způsobu další práce s dítětem.
• Pokud situace probíhá dle očekávání, pak učitelky informují pouze na pedagogické radě o průběhu a situaci dítěte a třídy.
• Pokud zvolené úpravy v práci s dítětem nepovedou ani po 3 měsících k očekávané změně a obtíže dítěte pokračují nebo se ještě zhoršují, vysílá škola zákonného zástupce dítěte do školského poradenského zařízení (PPP, SPC).
• ŠPZ dítě objedná k posouzení jeho vzdělávacích potřeb (objednací lhůta by měla respektovat i důvody, pro které dítě do ŠPZ přichází), dojde k vyšetření dítěte za účelem posouzení jeho speciálních vzdělávacích potřeb.
• Po vyšetření a vyhodnocení všech souvislostí ŠPZ vydává mateřské škole Doporučení ke vzdělávání dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami, které obsahuje závěry z vyšetření dítěte a doporučovaná podpůrná opatření. K těm patří podpůrná opatření, vztahující se k:
• Úpravě metod a forem vzdělávání dítěte,
• K podpoře školním poradenským pracovištěm,
• Úpravě obsahu vzdělávání a případně k úpravě výstupů ze vzdělávání u dětí, kde je tato úprava možná a nezbytná (krátit výstupy ze ŠVP může jen poradenské zařízení),
• Organizaci vzdělávání (organizace výuky, prostorového uspořádání, počet dětí ve třídě či skupině),
• Individuálnímu vzdělávacímu plánu,
• Personální podpoře práce pedagoga – asistent pedagoga, další pedagogický pracovník, školní psycholog/školní speciální pedagog,
• Podpoře pro dítě – tlumočník do českého znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící, průvodce pro orientaci v prostoru, osobní asistent nebo přítomnost další osoby,
• Intenzivní metodické podpoře ze strany ŠPZ po dobu 6 měsíců v případech, kdy škola vzdělává dítě, jehož vzdělávání a nastavení podpůrných opatření vyžaduje těsnou spolupráci s odborníky ŠPZ.
• Podpůrná opatření zahrnují také požadavek na stavební úpravy prostoru, kde se dítě vzdělává.
• Podpůrná opatření mají tzv. normovanou finanční náročnost, je tedy zřejmé, kolik finančních prostředků za opatřením půjde, Tzn., že podpůrné opatření je tzv. nárokové.

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování IVP

• Když nepostačuje individualizace, nastupuje individuální vzdělávací plán.
• Školské poradenské zařízení (PPP nebo SPC) nám pomáhá s diagnózou, ale zejména s doporučeními směrem k podpoře dítěte.
• Na základě doporučení školy a písemné žádosti zákonného zástupce dítěte je tvořen IVP pro děti s diagnózou, a tudíž stanoveným IVP ze školského poradenského zařízení.
• K podepsání a představení IVP se setkávají učitelky, které s dítětem pracují, rodiče a ředitelka.
• Domluví se scénář ( cíle, možnosti, způsoby plnění) a termín vyhodnocení.
• Na plnění IVP dítěte pracuje učitelka s externím poradenským pracovištěm, s kolegyní ve třídě či dalšími odborníky a rodiči.
• IVP má vždy dítě s lehkým mentálním postižením a dítě od III.-V. stupně podpůrného opatření.
• Odmítnout ke vzdělávání podle RVP PV v hlavním vzdělávacím proudu můžeme dítě se středním až těžkým mentálním postižením.
• Důležité, věcné části IVP má k dispozici dítě a učitel v portfoliu dítěte.
• Učitelka může požádat i pohled dalších kolegyň, učitelek. Týmově se tedy pomocí další pedagogicko-psychologické diagnostiky (diagnostika dané učitelky, diagnostika školního poradenského zařízení a příp. diagnostika další kolegyně, učitelky) daří více objasnit příčiny a vykrystalizující úvahy možné podpory.
• Při hodnocení dítěte vycházíme od předchozího stavu k jeho posunu. Nehodnotíme aktuální výkon či srovnání s ostatními dětmi. Zaznamenávání provádí učitelka průběžně.
• Hodnocení obsahuje návrh, jak pokračovat dál. Na podkladě hodnocení a zpětné vazby dochází k jejich korekci směrem k vyšší, nižší či změněné formulaci.
• Vyhodnocování IVP se provádí průběžně a jeho délka nepřesahuje zpravidla dva roky.

Náš záměr

• Pro zvládnutí výuky v rozmanitém třídním kolektivu musíme pro efektivitu výuky zařazovat různé výukové metody, není možné vystačit s frontálním přístupem.
• Ve třídách snižovat počet dětí v souladu s právními předpisy:
  • Ve třídě je zapsáno 24 dětí
  • Maximální počet dětí ve třídě s přiznaným podpůrným opatřením II.-V. stupně je 5 dětí
  • Počet dětí ve třídě se snižuje o děti s LMP III.-V.stupně PO o – 2 zdravé děti
  • Počet dětí ve třídě se snižuje o děti s IV.-V. stupněm PO o – 2 zdravé děti
  • Počet dětí ve třídě se snižuje o děti s III. stupněm PO ADHD, poruchy AS, LMD o -1 zdravé dítě
• Zajišťovat potřebné kompenzační pomůcky, vhodné klima ve škole, klidné prostředí, dopomoc, snížení stresových podnětů, zohledňujeme konkrétní potřeby dítěte vč. životosprávy.
• Role učitelky je založena více na organizaci, partnerství a průvodcovství vzdělávacím procesem než na funkci „zdroje informací a vědomostí.“
• Učit děti se učit navzájem a pomáhat si, vzájemně se doplňovat.
• Učitelky ve třídě musí vzájemně plánovat učivo či dílčí projekty.
• Na pedagogických radách si vyhradíme prostor, abychom mohli své činnosti diskutovat, provazovat a plánovat.
• V případě potřeby a možností školy a na základě doporučení ŠPZ může působit ve škole asistent(i) pedagoga podle stupně přiznaného podpůrného opatření. Asistent pedagoga pomáhá v různých situacích různým dětem, a zejména učitelce se zvládnutím hladkého průběhu vzdělávání všech dětí. Podílí se na vzdělávání, od plánování po hodnocení a evaluaci. Společně s učitelkami ve třídě bude tvořit tým, přičemž každý z nich disponuje odlišnou pedagogickou rolí.
• Asistent pedagoga podporuje učení a zapojení všech dětí ve třídě. Figuruje v roli dalšího pedagogického pracovníka.

Vytvoříme mu zázemí ve třídě a nebude zneužíván pro „podřadné“ činnosti. Bude zahrnut do života školy stejně jako ostatní zaměstnanci.

zpět nahoru

3.8  Podmínky vzdělávání dětí nadaných

 

• Dítě, které vykazuje známky nadání, musí být dále podporováno.(RVP PV, leden 2017, s.37).
• Ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci vytváříme podmínky k co největšímu využití potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti. To platí v plné míře i pro vzdělávání dětí nadaných.
• Realizaci všech stanovených podpůrných opatření (v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory) pro podporu nadání a podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí uskutečňujeme tím, že pro děti mimořádně nadané:
• přizpůsobujeme vzdělávací cíle a záměry volbou vhodných a potřebám dětí odpovídajících vzdělávacích metod a prostředků, ve spolupráci se školským poradenským zařízením a doplňujeme vzdělávací nabídku doporučenými dílčími stimulačními programy.
• Následně pro mimořádně nadané děti sestavujeme v součinnosti s rodinou individuální vzdělávací programy, které jejich mimořádným vzdělávacím potřebám, fyzickým či psychickým možnostem i sociální situaci maximálně vyhoví.
• I když spolehlivost predikace nadání u dětí předškolního věku je sporná, chceme dopřávat dětem dělat to, co je baví. Počet mimořádně nadaných v nejrůznějších oblastech stoupne.

 

zpět nahoru

3.9 Podmínky vzdělávání dětí od dvou do tří let

 

„Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let. Dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.“ (novela ŠZ platná od 1.9.2018).

1. Věcné (materiální) podmínky
   • Zvažujeme vhodnost některých stávajících hraček, didaktických pomůcek a vybavení ve třídě pro děti od dvou do tří let
   • Máme odstupňovaný přístup do uzavíratelných skříněk a polic
   • Nenabízíme dětem stavebnice a materiály tvořené malými částmi (nebezpečí vdechnutí nebo pozření)
   • Na školní zahradě zajišťujeme využívání pouze vybraného vybavení (skluzavka, hrací domečky, centrum rovnováhy, travnatá plocha)
   • Sedací nábytek zohledňuje tělesnou výšku a podporuje správné držení těla při sezení (dřevěné židličky) a odpovídají vyhlášce č.410/2005 Sb., v Příloze 2, a dále je upraveno ČSN EN 1729-1
   • Prostředí třídy máme rozdělené na vstupní hernu, středovou třídu pro volný pohyb dětí a odpolední odpočinek, centrum se stolky a židličkami
   • Šatny dětí jsou umístěné ve spojovacím koridoru a jsou dostatečně velkým úložným prostorem na náhradní oblečení
   • V dosahu třídy je místnost provozního personálu, kde jsou ve skříni umístěny individuální hygienické potřeby dětí (pleny, vlhčené ubrousky apod.).
   • Zlepšili jsme vybavenost třídy regály z přírodního materiálu.

Náš záměr

• V případě začlenění dětí mladších 3 let je potřeba rozšířit sortiment vybavení, pomůcek, náčiní, materiálu a doplňků

2. Hygienické podmínky
   • Třída disponuje 5 umyvadly ve výši 50 cm se společnou mísící baterií, osazenou mimo dosah dětí; v současné době disponuje třída pouze 4 mísami a 1 kusem sprchového koutu mez madla
   • Vybavení nedoplňujeme nočníky (nemáme prostor pro jejich adekvátní uskladnění)
   • Učitelky a příp. chůva umožňují dětem při odpočinku využívat i osobní věci
   • Naplnění potřeby průběžného odpočinku je zajištěna v relaxačním koutku
   • Na evidenčním listu dítěte vyžadujeme po rodičích písemnou informaci od lékaře, že je dítě vzhledem ke svému věku řádně proočkováno. 

Náš záměr

• Zajistit krytý nášlapný odpadkový koš na použité pleny
• Inkontinenční pomůcky zařadit pod katalogové číslo 18 01 03 – s tím, že musí být dekontaminovány a odváženy k tomu určenou odvozovou společností
• Činnosti spojené s nakládáním s použitými plenami zapracovat do provozního řádu mateřské školy. 

3. Psychosociální podmínky náš záměr

• Umožnit dětem používat specifické osobní pomůcky pro zajištění pocitu bezpečí a jistoty
• Budovat vztahy a spolupráci s rodinou
• Denní režim u dvouletých dětí nastavit jako pravidelný
• Zajistit více času pro stravování, více prostoru k odpočinku během dne
• Vzdělávací činnosti provádět s převahou individuální práce a důsledné práce v malých skupinách
• Dětem vytvářet jednoduchá srozumitelná pravidla a řád, určující mantinely pro chování
• Další úprava psychosociálních podmínek je obsažena v ŠVP (kapitola 3.3).

4. Personální podmínky a další vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich odborná kvalifikace

Náš záměr

• Zpracovat rozpis přímé pedagogické činnosti učitelek tak, aby bylo možné jejich co největší souběžné působení v rámci třídy pro dvouleté až tříleté děti v organizačně náročnějších částech dne
• V případě personálního posílení mateřské školy o činnost chůvy bude splňovat kvalifikační požadavky v souladu s profesní kvalifikací
• Ředitelka zajistí rozpis jednotlivých činností na základě skutečných potřeb dětí (v oblasti sebeobsluhy dítěte, zajištění bezpečnosti a individuálních potřeb dítěte)
• Učitelky, které budou působit ve třídě dvouletých až tříletých dětí, si budou doplňovat znalosti a dovednosti, v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, ve vzdělávacích oblastech pro tuto věkovou skupinu
• Ředitelka školy zajistí akreditovaný kurz pro učitele k začlenění problematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do výuky.

5. Financování

• Nemůžeme v současnosti finančně zajistit všechny podmínky pro vzdělávání.

6. Bezpečnostní, stavební a požárně bezpečnostní podmínky

• Spolupráce se zákonnými zástupci dětí
  • Dohodnout s rodiči systém přinášení hygienických potřeb a náhradního oblečení pro děti od dvou do tří let tak, aby byly vždy k dispozici v dostatečném množství

7. Spolupráce s ostatními organizacemi: bude zpracován až po jistém zařazení dětí
8. Obsah vzdělávání v ŠVP: bude zpracován až po jistém zařazení dětí
9. Životospráva, stravování: bude zpracován až po jistém zařazení dětí

Náš záměr

• Děti se stravují v upraveném denním režimu v souvislosti s individuální potřebou aktivity, odpočinku nebo spánku jednotlivých dětí
• Nárok na stravování mají dvouleté děti stejný jako ostatní věkové skupiny, a to v souvislosti s délkou dohodnutého pobytu v mateřské škole
• Děti dvouleté jsou zařazeny do skupiny strávníků 3-6 let uvedené v Příloze č. 1 vyhlášky o školním stravování

11. Organizace vzdělávání
    • Umožníme dětem individuálně přizpůsobený adaptační režim a
    • Dostatek času na veškeré aktivity vč. převlékání a stravování

Zohledníme v souladu s právními předpisy počet dětí ve třídě mateřské školy

3.10. Jazyková příprava dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka

• Jazykovou podporu v poznávání českého jazyka poskytují učitelky dětem – cizincům od nástupu dítěte – cizince do mateřské školy.
• Při práci s celou třídou, ve které se nacházejí děti, které se učí český jazyk jako druhý jazyk, učitelka uzpůsobuje didaktické postupy a děti cíleně podporuje v osvojování českého jazyka.
• Zvláštní právní úprava platí u dětí – cizinců, které plní povinné předškolní vzdělávání.
• Jestliže jsou v mateřské škole alespoň 4 děti – cizinci v povinném předškolním vzdělávání, zřizuje ředitelka školy skupinku pro bezplatnou jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání v souladu s vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolní vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.
• Vzdělávání ve skupině pro jazykovou přípravu je rozděleno do dvou nebo více bloků v průběhu týdne.
• Ředitelka mateřské školy může na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory dítěte zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu rovněž jiné děti, než jsou cizinci v povinném předškolním vzdělávání,
  pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy.
• Podpůrným materiálem při vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka je Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro povinné předškolní vzdělávání, který lze využívat při individualizované práci s dítětem.

zpět nahoru

4. Řízení mateřské školy

 

OBLASTI (RVP)	CO	KDE (uvnitř/vně)	KDY
§  Povinnosti, pravomoci a úkoly všech zaměstnanců §  Organizační struktura §  Kompetence	§  Pracovní náplně §  Školní řád §  Organizační řád §  Etické principy  profesní znalosti a činnosti učitelky	§  osobní složka zaměstnance §  webové stránky §  vnitřní předpisy MŠ §  ŠVP, 3.5.	při vzniku pracovního poměru, aktualizace podle potřeby změny
§  Informační systém	§  Koncepce školy §  ŠVP §  Roční plán MŠ §  Plán pedagog.rad §  Plán kontrol,hospitace §  Týdenní pracovní plány, §  kolující sešit	§  text, příloha ŠVP §  text, www stránky, §  text, sborovna §  text, sborovna §  text, sborovna §  text, sborovna §  text, sborovna	střednědobý plán střednědobý plán roční/pololetní týdenní aktuality
Spoluúčast zaměstnanců, respektování názoru, ovzduší důvěry a tolerance	§  zásadní otázky ŠVP §  aktualizace předpisů §  plánování pedagog.práce §  chod provozu MŠ	§  uvnitř (pozitivní motivace, podpora vzájemné spolupráce)	předchozí analýza návrhy, nápady
Hodnocení práce zaměstnanců	§  kontrolní a evaluační činnost	§  uvnitř (pozitivní motivace)	závěry pro další práci viz EVA systém školy (ŠVP)
Týmová práce pedagogického sboru s možností spoluúčasti rodičů	§  koncepce školy §  ŠVP a přílohy §  Vzdělávací programy spádových ZŠ	§  uvnitř §  vně (výzva k spoluúčasti rodičů)	školní rok zápis do 1. roč. ZŠ
Plánování pedagogické práce a chodu MŠ; Přechody mezi činnostmi Stanovení pravidel s účastí dětí	§  didaktika §  management třídy s ohledem na konkrétní podmínky (jak postupovat a čeho se konkrétně vyvarovat	§  třída: zprostředkování obsahu učiva §  třída: klima  (efektivní, bezpečný a příjemný pobyt ve třídě, dát třídnímu společenství řád)	týdenní plánování podle ŠVP vždy na začátku nového školního roku stanovení: pravidel a vymezení přestupků s ohledem na možnosti dítěte
Spolupráce se zřizovatelem ….       ZŠ Na Chodovci     PPP pro Prahu 1,2 a4	§  materiálního rozvoje, oprav a podpora projektů §  rizikové chování §  rodinná politika, OSPOD §  akce pro děti a veřejnost §  osobní návštěvy, návštěvy tříd, sdílení s učiteli projekty §  včasná intervence	§  Problémy vč. individuálních se kterými se potýkáme (pomoc v řešení)   §  vně (děti, ředitelé MŠ a ZŠ, učitelé MŠ a ZŠ)   §  třída, rodina	§  podle ročního plánu §  příležitosti   §  aktuálně

 

 

5. zpět nahoru

   5. Charakteristika vzdělávacího programu

Mise školy:
Mateřská škola Na Chodovci koncipuje předškolní vzdělávání založené na státem nastaveném závazném standardu, kterým je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV, poslední aktualizace MŠMT leden 2018). Při tvorbě školního vzdělávacího programu, jsme proto vycházeli z principů RVP PV, pojetí a cílů předškolního vzdělávání a jejich specifik.

Při zajišťování společného vzdělávání se řídíme zásadami fyzického a sociálního začleňování. (viz ŠVP,

Zpracovali jsme Školní vzdělávací program tak, aby byl plnohodnotným východiskem všeobecného vzdělávání i na dalších stupních vzdělávání.

Nikdo z autorů programu nepovažuje program za dokonalý a bezvýhradně dobrý. Nejvíce ho limitují legislativní podmínky, které diktují, jak má takový program vypadat. Domníváme se, že pro mateřské školy to není nejlepším řešením.

Přesto věříme, že náš program budeme užívat ve prospěch dětí, které jsou nám svěřeny.

 

Vize školy: motto: „Neříkej, že to nejde, řekni, že to zatím neumíš.“ (Tomáš Baťa)

1. Mateřská škola reálného života. ŠVP je zpracován v souladu s příslušným RVP PV (MŠMT 2019, poslední aktualizace 2021). ŠVP je stále otevřený dokument, který promyšleně reaguje na aktuální změny vycházející z potřeb MŠ. Rodiče ho akceptují.Programově a obsahově je nastaven na školku běžného, reálného života v kontextu charakteristik současných dětí – vysvětlováním souvislostí vyučovaného s reálnými situacemi každodenního života. Činnosti, které učitelka připravuje pro děti, jsou podnětné, pestré a zahrnují v maximální možné míře vzdělávací situace a úkoly, v nichž děti úměrně svému rozvoji takové situace samy rozpoznávají a využívají. Děti pracují s radostí, bez velkého stresu a bez pocitu sobího selhání. Tím u dětí podporujeme jejich rozvoj, osobní a poznávací samostatnosti.Očekávaným výstupem našeho programu je také hloubka citu, schopnost empatie, smysluplná komunikativnost, sociální otevřenost, samostatnost, nekonformní myšlení, spontaneita, hravost a řada dalších lidských kvalit, které je nutno úspěšně rozvíjet v přirozeném životním kontextu.Strategickým cílem (1) je zaměřit předškolní vzdělávání na získávání kompetencí potřebných pro budoucí aktivní občanský, profesní a osobní život.Strategickým cílem (2) pro toto období je umožnit maximální rozvoj potenciálu každého dítěte a to na základě kvalitní pedagogické diagnostiky.Cíle vzdělávání jsou v souladu s rozvojovými programy a dokumenty zřizovatele. Škola usiluje, aby její strategii přijímali za svou i rodiče. Proto v průběhu školního roku sleduje a sbírá informace podstatné pro své další směřování (vývoj vzdělávací politiky, právní změny).

Tyto hlavní cíle chceme uskutečňovat s

• podporou dětské kreativity a samostatnosti,
• rozvíjením dovedností mj. i s informační technologií, rozvoje čtenářské, matematické gramotnosti a wellbeingu
• podporou diferenciace vzdělávání u dětí, které plní povinnou předškolní docházku.

Vize školy je zpracována ve střednědobé koncepci školy na období od školního roku 2022 – 2023 do konce školního roku 2024 – 2025. Je přílohou Školního vzdělávacího programu.

Metody vzdělávání,  které jsou ve škole uplatňovány:

• Kooperativní učení a učení hrou a činnostmi: kooperativní činnosti vyžadující vzájemnou spolupráci dětí ve vrstevnických skupinách se objevují v každém tématu, které dětem nabízíme. Učení hrou a činnostmi se děti učí řešit problém, rozlišovat tvary a barvy, učí se běžným činnostem a tím se učí samostatnosti, procvičuje koordinaci, zažívá radost, že se mu to samotnému povedlo.
• Prožitkové učení hrou a činnostmi dětí: vzdělávací nabídka vychází z vnitřní motivace dětí, jejich zájmů, nápadů a je realizovaná v podobě, v níž byla dětmi navržena nebo je společně modifikována s ohledem na proveditelnost. Učitelka ji využívá k doplnění svého plánu. Činnosti jsou založeny na přímých zážitcích dítěte.
• Situační učení: dítě se učí dovednostem a poznatkům v okamžiku, kdy je potřebuje, aby lépe chápalo jejich smysl.
• Spontánní sociální učení: přirozená nápodoba poskytující dětem přirozené vzory chování a postojů (chování dětí, doma, učitelky), které jsou k nápodobě a přejímání vhodné.
• Integrované (propojované) učení: při plánování činností učitelka vychází z ITB a jeho zvoleného tématu a k němu doplňuje konkrétní činnosti: promýšlí dílčí aktivity. Jednou aktivitou současně naplňuje více oblastí z RVP PV a tím směřuje i k rozvoji několika kompetencí vzájemně. Učitelka propojuje všechny oblasti tak, aby děti současně tvořily, vymýšlely, porovnávaly, konaly.

Formy vzdělávání, které jsou ve škole uplatňovány*

• Frontální výuka probíhá v souvislosti s realizací ranního kruhu: hromadná aktivita probíhá pod vedením pedagoga a za účasti všech dětí. V ranním kruhu budujeme ve třídě společenství, v němž se děti navzájem znají, učí se jedno druhému naslouchat, rozumět pocitům druhým, vyčkat, než na ně vyjde řada atp. ranní kruh je rovněž prostorem pro rituály, které u dětí přispívají k uspokojení potřeby jistoty, řádu, struktury, potřeby někam, patřit. Děti si v něm mohou pod vedením učitelky zazpívat písničku, popřát kamarádovi k narozeninám, pracovat s kalendářem počasí, vyslechnout příběh, který obsahuje vstupní informace o následujících aktivitách či získat organizační informace o struktuře dne atp.
• Skupinová výuka – nepřímo řízené samostatné činnosti – pedagogem připravená nabídka: děti pracují ve skupinách vytvořených podle různých kritérií (např. podle charakteru činnosti, obtížnosti zadání) vlastním tempem, používají svůj styl učení i dominantní typ inteligence. Pro skupinovou výuku je charakteristická vzájemná spolupráce dětí a dělba práce. Rozvíjí schopnost naslouchat druhým, schopnost vyjádřit své nápady, přesvědčit ostatní členy skupiny o svém názoru. Můžeme dát dětem možnost zvolit si svobodně nejen to, na čem budou pracovat, ale také s kým budou pracovat, jako podmínky k uspokojení potřeby jistoty a citového ztotožnění. Takovýchto činností v souladu s postupujícím věkem a vyspělostí dítěte a na základě jeho narůstajícího zájmu o činnosti, může v programu přibývat.
• Individuální výuka: se využívá v souvislosti s adaptací dítěte na prostředí mateřské školy, k podpoře bezpečí, sounáležitosti k podpoře slabých stránek dětí. To, co se dítěti nedaří, s ním učitelka docvičuje (výslovnost, grafomotoriku, sebeobslužné dovednosti); s individuální podporou rozvoje silných stránek dítěte.
• Segregovaná výuka: děti mají právo vzdělávat se pospolu. Teprve na druhém místě hledáme nejvhodnější organizační formy vzdělávání pro každé dítě. Při uznání obecného principu inkluze, se děti mají vzdělávat primárně pohromadě, ale pokud to není vhodné, žádoucí či možné, také segregovaně.
• Spontánní činnost – dětská hra: hru dítě realizuje z vlastní potřeby, je základní cestou učení se a rozvoje každého dítěte, projevem jeho spontánní aktivity. Ve hře dítě zrcadlí svoji individualitu. Je základní strategií k naplňování individualizovaného vzdělávání v mateřské škole. Dítě ji ze svého rozhodnutí provádí individuálně nebo ve spolupráci s ostatními dětmi.

Prostředky individualizace

 

• Pozorování, sledování dítěte
• Integrované tematické plánování ve třídách
• Využívání různých stylů učení dítěte
• Samostatná volba činností, hry dítěte

*Pozn. prezentované metody a formy je nutné přizpůsobit možnostem předškolního vzdělávání zvláště u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí od dvou do tří let.

 

Popis zajištění průběhu vzdělávání dětí od dvou do tří let

Zásady při plánování vzdělávací činnosti, zpracování libovolného ITB a jeho TČ:

1. Respektujeme požadavky na rozvoj osobnosti dítěte. Dbáme na soulad s jeho schopnostmi a možnostmi:

• dostatek podnětů k učení a radosti z něj,
• posilování sebevědomí dítěte a jeho důvěry ve vlastní schopnosti,
• vytváření prostředí pro vzájemné vztahy mezi dětmi,
• stimulace rozvoje řeči,
• seznamování dětí se vším, co je důležité pro život,
• zdůrazňování významu vlastních aktivit,
• pomoc dětem, pokud to potřebují,
• vytváření prostředí pohody a radosti z prožitého dne.

Zásady při volbě konkrétní řízené činnosti

1. Přemýšlíme o přiměřenosti pro konkrétní děti:

• aktivní podíl dítěte na činnosti musí převažovat. Pokud je úsilí učitelky při realizaci vyšší než vlastní zapojení dítěte, zvolíme jinou alternativu,
• dobře naplánovat čas. Musíme počítat s časem na přípravu, provedení činnosti i následné uklizení pomůcek. S dvouletými dětmi nikdy nespěcháme. Děti potřebují klid a čas.
• důsledná příprava pomůcek. Od dítěte, které bude pracovat s malými předměty, nemůžeme odejít pro další komponenty.
• správně a přiměřeně volíme vzdělávací cíle.
• uvědomit si, že výsledkem dobře provedené řízené činnosti není konkrétní produkt, ale sama příležitost, zkušenost a prožitek dítěte.
• umožníme dětem zvládnutou činnost opakovat.

2. Upřednostňujeme individuální či skupinové činnosti (formy vzdělávání s jedním nebo s menší skupinkou dětí)
3. Frontální činnosti používáme s opodstatněním (převážně k nácviku hygienických návyků).
4. Didakticky cílená činnost, kterou provádí učitelka s jedním dítětem, se může proměnit v činnost skupinovou nebo frontální.
5. Při vzdělávání dětí převažují činnosti spontánní

• Vytváříme podmínky pro volnou hru, volný pohyb dětí, dostatečný časový prostor pro seznamování mezi dětmi, experimentování s novými hračkami atp.

 

Popis zajištění průběhu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, dětí nadaných(v případě, že má MŠ již k tomu vytvořené podmínky vč. personálních)

Zásady fyzického začleňování:

1. Děti přicházejí do třídy a odcházejí ve stejnou dobu jako jejich spolužáci:

• domluvit s rodiči, aby děti přiváděly své děti ve stejnou dobu jako ostatní rodiče
• učit rodiče a postižené dítě vstupovat do třídy a započít program společně s ostatními dětmi
• s dětmi a rodiči se zdravit každé ráno srdečně a radostně, všichni rodiče, a zvláště rodiče dětí s postižením, potřebují cítit, že jejich děti jsou vítané a přijímané.

2. Děti s fyzickým postižením umístíme do vhodné pozice, která mu umožňuje maximální samostatnost:

• obstarat veškeré potřebné zařízení, abychom zajistili vhodnou pozici dítěte, včetně polohy vsedě,
• dítě umístit, pokud je to možné, do stejné polohy jako ostatní děti-jestliže jsou ostatní děti na podlaze,
• umístit dítě tak, aby vidělo, co se děje, a aby umožněna snadná interakce s ostatními dětmi
• změny činností nebo pozice dítěti (a ostatním dětem) vysvětlit místo pouhého posouvání dítěte z jedné polohy do druhé,
• poradit se s rodiči ve SPC o individuálních postupech.

3. Děti se po třídě od jedné činnosti ke druhé pohybují co nejvíce samostatně:

• přesvědčit se, že mezi jednotlivými částmi místnosti je volný průchod, tzn., udržovat podlahy bez hraček,
• mít po ruce stále kompenzační pomůcky a příhodně je umístit v blízkosti dítěte nebo učitele
• zajišťovat hmatové záchytné body od jednoho místa k druhému po celé třídě, aby se zrakově postižené dítě mohlo samostatně pohybovat,
• pro neslyšící děti používat změny aktivity rozsvícení a zhášení světel nebo systém vzájemné pomoci.

4. Dítě se účastní motorických činností běžným způsobem:

• používat co nejméně rušivých metod k začleňování dětí do plánovaných aktivit:částečná asistence při užívání stejných pohybů nebo pomůcek při činnosti běžně používaných tak, aby se všechny děti mohly stejným způsobem zapojit, poskytnutí různých kroků nebo pomůcek postiženému dítěti při plném zapojení do činnosti
• nezapomínat stanovit smysluplný krok nebo úkol, který může dítě během činnosti splnit
• motivovat děti a vymýšlet hry, ve kterých chůze nebo běh nejsou jedinou možností účasti (např. cíle hry může být pomalý pohyb)
• dětské vozíky jsou velkým přínosem pro hrubou motoriku
• prodloužit rukojeti štětců, aby se daly snadněji používat
• zajistit dětem batohy, ve kterých mohou nosit při sobě pomůcky a hračky, aby se mohly samy přesouvat z místa na místo
• pro některé děti v jídelně používat hluboké misky místo talířů, pořídit hrnky s dvěma uchy.

5. Úpravy a postupy pro děti se zdravotními problémy jsou přesně evidovány a pravidelně obnovovány:

• informace týkající se zdravotního postižení, léků a zvláštního zacházení s dítětem jsou zaznamenány v osobní složce a portfoliu dítěte, dokumentace je přístupná pro pedagogy pro plánování činností.

6. Dětem nadaným v určité oblasti připravujeme modifikovanou, obtížnější variantu v nabídce činností nebo jejich řešení.

 

Zásady sociálního začleňování:

 

1. Učitelé respektují všechny děti a vytvářejí situace pro vhodnou interakci:

• používat jazykové prostředky odpovídající věku, mluvit jasně a poslouchat reakce dětí,
• všímat si úspěchů postižených dětí,
• hovořit otevřeně, bez káravého tónu k dětem, které mají tendenci se postiženému dítěti posmívat, oceňovat jejich pozitivní interakce s postiženým dítětem,
• plánovat aktivity s celou skupinkou dětí tak, aby se postižené dítě mohlo aktivit účastnit .

2. Děti by se měly účastnit činností v malých skupinkách spolu se zdravými dětmi

• postižené dítě dát do skupinky se dvěma zdravými dětmi.

3. Učitelé usnadňují přirozenou interakci mezi dětmi

• usazovat postižené děti vedle zdravých, nikoli vedle sebe,
• některé zdravé děti jsou učiteli přirozenými pomocníky, více s postiženým dítětem mluví a hrají si, tyto interakce povzbuzovat, učit pomocníky jak začít a rozvíjet hru s dítětem, které se nezapojuje.

4. Učitelé usměrňují nevhodné chování:

• uspořádat prostředí tak, abychom co nejméně museli říkat NE
• předvídat problémy a směřovat děti k přijatelným činnostem
• vydávat jasné a jednoduché pokyny
• návody k činnostem vydávat včas
• včas oznámit ukončení hry
• nevšímat si nevhodného chování, jakákoliv pozornost může přispět k jeho zpevnění a opakování,
• pokud musíme zasáhnout, být klidný, přímý a stručný
• posilovat dobré chování,
• dítěte se ptát, co chce dělat, pokud možnost volby existuje,
• vyvozovat logické důsledky, když se děti nechovají tak, jak by měly,
• někdy je třeba dítě od situace odvést, přesvědčit se, že dítě ví, proč muselo odejít.

zpět nahoru

6.1. Vzdělávací obsah v ŠVP

 

Vzdělávací obsah školního programu vychází z pěti oblastí daných RVP PV (MŠMT 2018):

1. Dítě a jeho tělo: oblast biologická
2. Dítě a jeho psychika: oblast psychologická
3. Dítě a ten druhý: oblast interpersonální
4. Dítě a společnost: oblast sociálně-kulturní
5. Dítě a svět: oblast environmentální

Předpokládané výsledky vzdělávání jsou uvedeny v podobě klíčových kompetencí:

1. kompetence k učení
2. kompetence k řešení problémů
3. kompetence komunikativní
4. kompetence sociální a personální
5. kompetence činnostní a občanské

Uspořádání obsahu vzdělávání v ŠVP

• Obsah vzdělávání je řazen v rovině do šesti celků, ITB, rozvedených do dílčích témat s navrženou dobou realizace v týdnech. Odkláníme se tím od tradičního postupného uspořádání. Obsahově ITB umožňují dětem porozumět, s čím se v reálném životě přirozeně setkávají a co se v budoucnu stane součástí jejich života.
• Názvy ITB:

1. ITB To jsem já a vím, kam patřím
2. ITB Co je v knížce?
3. ITB Nejsem na světě sám a poznávám ostatní
4. ITB Já a svět kolem
5. ITB Cestování za poznáním
6. ITB Vesele prožívám slavnosti

Struktura ITB:

• Záměr: charakteristika ITB jako celku, jeho smysl, přibližuje, jak bude podporováno vzdělávání dětí: jaké bude mít dítě příležitosti k učení, příležitosti k poznávání hodnot a jak bude podporována jeho samostatnost (učitelka bude naplňovat rámcové (3) cíle předškolního vzdělávání). Cíle mají činnostní povahu.
• Tabulka s přehledem předpokládaných dosažitelných klíčových kompetencí:

První sloupec tabulky je numerické označení a název klíčové kompetence, která se nejvíce vztahuje k ITB (viz výše klíčové kompetence)

V druhém sloupci tabulky jsou uvedeny úrovně klíčových kompetencí (KK). Číslice uvedená u KK označuje pořadí KK ze souboru 44 sdružených KK (viz RVP PV str.11-13).

Snahou učitelů by mělo být propojit denní témata – příběhy, do vnitřně kompaktního celku týdenního plánu, který v sobě integruje: dílčí cíle – nabídku činností – výstupy (kompetence a gramotnosti).

Jak učitelky plánují obsah vzdělávání na úrovni třídy

Zásady tvorby TVP (zdroj: Syslová)

• na úrovni konkrétní třídy učitelky společně připravují třídní vzdělávací program (TVP)
• obsah TVP vychází z obsahu ŠVP
• v průběhu školního roku učitelky zařadí do TVP povinně prvních pět ITB , obsah šestého ITB (Vesele prožívám slavnosti) učitelky zvolí podle zájmu dětí a příležitostí
• dílčí téma učitelky rozpracují do denních tematických částí (TČ)
• tematickým částem připraví nabídku činností pro děti, mohou si poznamenat i potřebný materiál, na co nezapomenout aj.
• při volbě denních témat učitelky vycházejí z aktuální situace, dění ve třídě, dění v přírodě a blízkém okolí, událostí v životě, zjištěným potřebám a zájmu dětí o činnosti
• v případě aktuální potřeby dětí, mohou učitelky potřebné dílčí téma samostatně zařadit kdykoliv v průběhu školního roku nebo ho opakovat.
• TVP tak vzniká postupně, v průběhu času. Vzdělávání dětí tím učitelky přizpůsobují aktuálním potřebám dětí a vzniklým situacím.
• tím je TVP v podstatě písemnou přípravou učitelky na realizaci výchovně – vzdělávací práce s konkrétní třídou dětí.
• TVP je dokladem plánovité práce pedagoga a je přílohou ŠVP.

Struktura TVP a jeho předdefinovaná matice/šablona obsahuje:

• identifikační údaje (TVP, název třídy, školní rok, jména učitelek)
• ITB s dílčími tématy (učitelky si ho zkopírují ze ŠVP)
• Rozpracování dílčích témat do TČ, denních příběhů
• zpracování nabídky činností – učebních aktivit, aby děti měly možnost výběru pracovat ve vybraném koutku na základě svého zájmu a vlastní volby
• forma zpracování TČ je volnou formou (např. týdenní šablona, myšlenková mapa aj.)
• jako poznámku uvádějí příp. individuální formu vzdělávání
• pro konkrétnější plánování podoby činností mohou učitelky využívat tzv. konkretizované očekávané výstupy RVP PV (materiál pro PV, č.j.MSMT-9482/2012-22) a odborné metodické materiály.

Jakou formou probíhají řízené činnosti

• Vzdělávací nabídka v pracovních koutcích, skupinách či frontální nebo individuální by měla být rozmanitá a měla by obsahovat příležitosti k následujícím činnostem:
• Lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, lezení, skoky a poskoky), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod.): inteligence tělesně kinestetická a prostorová
• Konstrukční a grafické činnosti a činnosti zaměřené na interpretaci výtvarného umění. Aktivity by se měly přenést z učitelky na dítě a měly by zahrnovat přímou manipulaci s materiálem a předměty: dítě samo promýšlí postupy, objevuje a své výsledky práce ověřuje.
• Jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti (v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod.), které mj. umožní následné aktivity(např. přírodovědné) bez rizik.
• Zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací dechová, relaxační cvičení), činnosti relaxační a odpočinkové zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí.
• Činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí, příležitosti k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků. V nich je třeba děti naučit, jak mají samy sebe chránit a jak mají např. i jednoduché nástroje a pomůcky používat.
• Hudební a hudebně pohybové hry a činnosti.
• Smyslové a psychomotorické hry, činnosti k rozvíjení předčtenářské gramotnosti a matematické předgramotnosti.
• Manipulační a polytechnické činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem, činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním.
• Činnosti ke svátkům a tradicím.
• Činnosti k rozvíjení přírodovědné gramotnosti, experimentování, udržitelnému rozvoji, k jiným kulturám a činnosti venku.
• Činnosti s využitím ICT, médií na interaktivní tabuli, PC, včelka, mikroskop, doplňují nabídku ve dvou třídách starších dětí (inteligence verbální, logicko-matematická, prostorová).

Způsob komunikace při denních činnostech

• Pro vybudování pocitu bezpečí a přijetí zahájíme den vzájemným pozdravením. Učitelka vítá dítě první, oslovuje ho jménem, nejlépe s úsměvem (zjišťujeme, jak oslovuje dítě jeho maminka, blízký člen rodiny)
• Svým projeveným zájmem, chováním dáváme dětem najevo, že jsou hodny naší pozornosti. Mluvíme s nimi ve výšce jejich očí a pozorně jim nasloucháme.
• Vytváříme ve třídě přátelskou atmosféru
• Umožňujeme, aby děti spoluvytvářely příjemné prostředí ve třídě třeba výstavkou svých prací, popř. i fotografií ze školního prostředí, knihami, které jim čteme
• Každé dítě má místo (zásuvková skříňka ve třídě), kde si může odkládat své osobní věci
• Pro osobní označení v MŠ ve společných prostorách (v šatně, v umývárně, na lehátku, na portfoliu) používáme klasické značky
• Dětem v situacích pomáháme především tehdy, když si opravdu neumí poradit samy, nebo jim nepomohou a neporadí kamarádi – vedeme je tím k samostatnosti a odpovědnosti za svůj život.
• Ve všech třídách máme stanovena základní pravidla pro realizaci samostatných činností:
• Pro půjčování hraček, pomůcek, knih;
• Pravidla při mluvení
• Pravidla pro práci v hracím koutku
• Hygienická pravidla
• Při nedorozumění využíváme kulatý (mírový) stůl, kde hledáme domluvu, řešení problému či situace.
• Pravidla si nastavíme i pro jednání u kulatého stolu.
• Při střídání ve hře nám pomáhají přesýpací hodiny, minutka, hod kostkou, hod mincí, Kámen nůžky papír aj.

Prolínání organizace činností (zdroj: Syslová)

RVP PV (2018, s.9) “ Didaktický styl vzdělávání dětí v mateřské škole je založen na principu vzdělávací nabídky, na individuální volbě a aktivní účasti dítěte. Učitel je průvodcem dítěte na jeho cestě za poznáním, probouzí v něm aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, nikoli tím, kdo děti „úkoluje“a plnění těchto úkolů kontroluje. Úkolován je učitel – jeho hlavním úkolem je iniciovat vhodné činnosti, připravovat prostředí a nabízet dítěti příležitosti, jak poznávat, přemýšlet, chápat a porozumět sobě i všemu kolem sebe stále účinnějším způsobem.“

Činnosti v MŠ z hlediska míry řízení pedagogem:

• samostatné činnosti: spontánní činnosti (dětská hra)

nepřímo řízené činnosti (pedagogem připravená nabídka, na niž děti pracují bez přímého vedení pedagogem): děti si samy vybírají k činnostem, které jim učitelka nabídne pomůcky a materiál a doporučuje jim, s čím a jak pracovat.

• řízené činnosti: všechny činnosti, které se odehrávají pod vedením pedagoga (frontální vedení třídy nebo skupiny dětí, individuální práce s dítětem).

Oba typy činností mají v MŠ své místo.

Z pohledu individualizace vzdělávání chceme klást důraz na činnosti samostatné, aby dítě v nich uplatnilo sebe sama, specifika svého stylu učení, dominantní typ své inteligence, temperament… ať už se bude jednat o spontánní hru nebo o nabídku samostatných činností připravenou pedagogem.

Učíme se odklonit se od činností hromadných a činností přímo řízených učitelem a důraz klást zejména na skupinové formy organizace a samostatné činnosti, které učitelky předkládají ve formě vzdělávací nabídky, aby zajistily potenciál individualizovaného předškolního vzdělávání

zpět nahoru

6.2. ITB

 

1. ITB To jsem já a vím, kam patřím – ke stažení: ITB 1
2. ITB Co je v knížce? – ke stažení: ITB 2
3. ITB Nejsem na světě sám a poznávám ostatní – ke stažení: ITB 3
4. ITB Já a svět kolem – ke stažení: ITB 4
5. ITB Cestování za poznáním – ke stažení: ITB 5
6. ITB Vesele prožívám slavnosti – ke stažení: ITB 6

zpět nahoru

7.Autoevaluace a hodnocení výsledků vzdělávání

 

K dispozici zde: Autoevaluace a hodnocení výsledků vzdělávání.docx